Recenze CD Novinu poslouchejte
Pošumavská dudácká muzika, Novinu poslouchejte. Adventní a vánoční písně z jižních Čech. Vlastním nákladem, Strakonice 2019. Stopáž 53:50.
V předvánočním období přinášejí každoročně velká i menší vydavatelství doslova záplavu nových hudebních alb. Některá vznikají vlastní aktivitou a nákladem souborů a kapel nejrůznějších žánrů, což se týká i marketingově vděčných úprav hudebního folkloru. Titulů objevných, poctivě a erudovaně zpracovaných u nás nebývá mnoho, jistě tak stojí za to na některé z nich upozornit. V roce 2019 vydala Pošumavská dudácká muzika ze Strakonic CD Novinu poslouchejte s podtitulem Adventní a vánoční písně z jižních Čech.
Právě osobnost uměleckého vedoucího kapely a autora hudebních úprav, etnomuzikologa Tomáše Spurného, je zárukou poctivé přípravy a realizace alba, jejichž výsledkem je výjimečný hudební i odborný počin. Pošumavská dudácká muzika pracuje pod Spurného vedením od roku 1989 a postupně nalezla vlastní přístup ke zpracování a prezentaci hudební tradice svého kraje, Prácheňska, Šumavy a Pošumaví, ale také výrazných dudáckých regionů Chodska či Chebska. Jejich cesta vede záměrně poněkud stranou hlavního proudu českého folklorního hnutí přelomu 20. a 21. století. Ve spolupráci s výrobci lidových hudebních nástrojů se věnují poučené rekonstrukci tradičních instrumentálních sestav a herních stylů. Zaměřují se soustavně také na písňový a hudebně-taneční repertoár někdejších německých obyvatel jižních a západních Čech, přičemž udržují úzké kontakty s rakouskými a bavorskými skupinami i s německými krajanskými spolky se vztahem k Šumavě a Chebsku. Kromě bezpočtu vystoupení na hudebních festivalech se kapela dosud prezentovala v pořadech českých, bavorských i rakouských rozhlasových a televizních stanic a vydala pět hudebních alb.
Aktuální vánoční kolekce s názvem Novinu poslouchejte odráží třicetiletou tvorbu Pošumavské dudácké muziky v oblasti vánočních a obecně duchovních lidových písní. Dlouholetá zkušenost a zralost jejich pojetí dospěla v podnětné propojení motivů, postupů a historických hudebních stylů klasické hudby s folklorem. Tematický oblouk alba otvírají adventní písně o zvěstování Panně Marii a zjevení andělů pastýřům. V různorodém zpracování pak pokračují vánoční legendy o Ježíšově narození, pastorely a koledy o strastech pastýřů a darovníků, vánoční ukolébavka či obchůzkové kolední popěvky, které kontrastují s vážností lidových duchovních písní. Závěr patří novoroční koledě či tříkrálové pastorele.
Zajímavým dramaturgickým počinem je jistě zpracování obou duchovních písní z úvodu a závěru alba. Pocházejí z anonymní sbírky z Hluboké z počátku 19. století. Ještě mnohem starší jsou skladby z Jistebnického kancionálu. Tomáš Spurný představuje dobovou verzi známé písně Narodil se Kristus Pán v přísném stylu polyfonie přelomu 14. a 15. století, a husitskou vánoční píseň Ježíš, náš Spasitel. Pastorela Mistře můj je převzata z rukopisného sborníku Tomáše Antonína Kunze z doby kolem roku 1825. Děti v ní připravují dary na cestu do Betléma. Pane Pánů je zase zlidovělým ohlasem zlomku pastorely Jakuba Jana Ryby. Píseň Slyšte lidé v rychlosti spojuje vánoční příběh s prosbou za odvrácení nemocí a zachování města Volyně. Zajímavá varianta legendy s incipitem Když Panna Maria po světě chodila ze Včelné na Vimpersku pak zasazuje událost narození Krista do krajiny pod Boubínem.
Zpracování titulní písně z hlubocké anonymní sbírky v barokním stylu podtrhuje instrumentace sólových houslí s malými dudami in D doprovázených střídavě skupinou smyčcových nástrojů a varhanním pozitivem. V dalších koledách a vánočních legendách zní například obsazení dvojích houslí, diatonického hackbrettu a kontrabasu proslavené ve 30. letech 20. století německými muzikanty tzv. Chrobolské cimbálové muziky. Archaickým typem dudáckých sestav je rovněž trio houslí s krátkým krkem, dud in F a klarinetu nebo kontrabasu. Autor hudebních úprav záměrně šetřil s využitím obsazení tzv. velké dudácké muziky s dvěma klarinety, basou a houslovou kontrou, které se prosadilo v české lidové hudbě teprve ve druhé polovině 20. století. Žertovnému charakteru jednoduchých koledních popěvků naopak svědčí úsporná instrumentace dvojích dud in Es, nebo houslí, dud a fanfrnochu, v Čechách při těchto příležitostech v 19. století hojně využívaného membranofonu. Vedle tradičních sestav jsou využity i zvukově působivé experimenty, které umožnily teprve moderní nástrojařské postupy, zejména v konstrukci a precizním ladění dud. Lze tak obdivovat souzvuk malých, vysoko znějících dud in D s velkým (hrubým) nástrojem téhož ladění, dále duo vysoko znějících dud in B a dud střední velikosti, laděných in Es. Zvukově velmi atraktivní je (ve večerní modlitbě ze Stach) kvarteto píšťal z kravských rohů. Na velmi vysoké úrovni jsou na nahrávce všechny instrumentální výkony. Výborně zní sbor kapely, zvlášť ten ženský a dětský. Z pěveckých sólistů zaujmou zejména výkony Marie Krejčové, Kristýny Hodinové, Jakuba Jandy a Venduly Zdráhalové. Příjemná a vyvážená je zvuková stránka alba, na které mají zásluhu hudební režisér Josef Krček a zvukový mistr Radek Horák. Výtvarně vkusně řešený booklet přináší nadstandardní informace o jednotlivých snímcích, a to nejen v češtině, ale i v angličtině a němčině. Album Pošumavské dudácké muziky Novinu poslouchejte je zkrátka vydařené a inspirativní.
autor: Zdeněk Vejvoda | zdroj: český vědecký časopis ČESKÝ LID ročník 2020/107)